u? zase v?em okolo sebe říkám brouku

tě?ko na divadle vytvořit snovou atmosféru. tě?ko v prostoru, kam normálně chodíte na koncerty. proč se ale striktně dr?et předlohy, ?e... s vtipem a svě?estí studentů herectví byly Pannenky zá?itkem, přesto?e o generaci zku?eněj?í divačka prohlásila, ?e se je?tě musej vyhrát.

a proč sakra jedete přes celý město, kdy? bydlíte tady?!

jde? z hospody, co? ... tys měla pivo!

proč mi přijde, ?e Alain-Fournier by klidně mohl bejt romantik, přesto?e ?il & tvořil a? o sto let pozdějc.

spatřiv?i toto, vzdychala jsem srovnatelně jako po nálezu ořechů v medu ve strahovské ledničce na bramborák afterparty. tehdy si ze mě dělali srandu, co to mělo bejt za zvuky...

kdy? jsem při instalaci Acrobat Readeru, která trvala asi HODINU, seděla před kompem a mluvila na něj. celou dobu. ty to doká?e?, doká?e? to (Willy)!

na promítání filmu Wolke 9 se velký sál Světozoru tak ze dvou třetin zaplnil seniory. příběh na plátně vlastně nebyl nijak výjimečný, milostný trojúhelník, následování citu, otázka viny. protagonisté v?ak ve věku diváků. novináři okolo snímku udělali velké haló hlavně kvůli (nezvyklé) explicitní nahotě. ale o tu tam a? tolik nejde. málokdy v kině brečím.

10/09/2008 @ 20:29 | permalink | komentáře (2)