hodit bobek na v?echno, kdy? vůbec nestíhám

Tenhle víkend jsem si odpočinula nejvíc za celej letní semestr.

V pátek v 11 mě prváci ze ?urny přizvali na chatu. Nebyla jsem si hned jistá, jestli smím jet. Ale rozle?elo se mi to celkem rychle. Během asi dvaceti minut jsem na filďáckejch kompech vyřídila, co hořelo. Do 13:13 se účastnila semináře z morfologie. Po tři čtvrtě u? jsem opou?těla budovu Rádia 1 s náručí plakátů, pohledů a nálepek. A ve tři stepovala u výpadovky na Černém Mostě se sbaleným báglem. Akce kulový blesk... nebo něco na ten způsob. Potřebuju do svýho ?ivota dostat víc improvizace a tohle byla prvotřídní příle?itost. Odjet na víkend s partou lidí, který skoro neznám. Ale ono 48 hodin stačí k lecčemu... Tak?e díky za pozvání, Kačko!

A nejvtipněj?í na tom v?em je, jak ka?dej ka?dýho zná. A jak ka?dej ví něco. A ty mezilidský vztahy. A hrát macháčka a země, město a ma?inky. A promítat si časně ráno fotky z cest. A nakoupit pro ka?dýho litr vína. Za děsně levno. Dá se - dá se svařit - dá se Pra?ákům. Hm... Xavier. A odli?nost významu slov miluji a věrná/ý podle toho, ze kterých úst zaznějí.

Čas udělat zodpovědnosti pá pá.

20/04/2008 @ 19:11 | permalink | komentáře (6)