you two are sisters? - yes... no! just friends!

Nejsilněj?í motivací pro chození na pondělní gratis koncerty není ani hudba samotná jako spí? mo?nost potkat úplně v?echny. A to i přes to, ?e za poslední rok jsem se pondělních vycházek více méně vzdala a náv?těvnictvo se viditelně rozmno?ilo. Ka?dej druhej xicht mi při?el důvěrně známej. Ten zbytek tvořili proměňující se cizinci a mo?ná-patnáctky, 40 kilo i s postelí, který ucucávaly Jablíčko na ledu, jakmile si halasně ?ukly plastovým panákem na sex a na ex! A vedle nich jsem si při?la regulérně stará. Cudně s radlerem (pivo s limonádou! v plechovce! brčkem! skandál!!!) a su?e s cestou na poslední metro, jen abych sly?ela verlassen Sie bitte die U-Bahn-Anlage.

Vystřídala jsem rekvizity posledních dní (koně, duely, rů?ové zahrady, závojíčky, čest...) za současněj?í (kytary, pivo, neonový světla, conversky, černý linky kolem očí).

A: Tyjo, to jsou nějaký Skandinávci. Ach!
B: No jo, to je ten v tý bo?í mikině, co jsem se do něj na parketu zamilovala!

12/02/2008 @ 09:33 | permalink | komentáře (3)