"tro?ku" není slovo z mýho slovníku

Předevčírem jsem chtěla napsat, ?e vyspávám a pamatuju si sny, v nich? si splachuju oblečení, pásky i korále do výlevky ve vaně, případně se přátelsky objímám s lidma, do kterejch u? mi nic neni, a konstatuju úbytek jejich podko?ního tuku v oblasti ledvin.

Pan prezidentský kandidát dnes diskutoval v Jinonicích. A já v tý době psala filosofii v jiný budově. Snad u? úspě?něji.

Chach, dal?í kniha, kterou zpracovávám na FFUK a na FSVUK ji mám na seznamu doporučený četby. Prozřetelnost. Mám k ní zaujmout kritický postoj. Problém. Jak hodnotit práci někoho, kdo mě učí? Asi na autority dám...

A dnes? ?ivotní kři?ovatky. S pohledem do věcně chladných očí jsem pochopila relativitu ?ivotních směřování. Zásadně se měněj v tak nahodilejch a pomíjivejch okam?icích. Na?e ?ivotní přesvědčení jsou závislý na nestabilních proměnnejch... A tro?ku jsem nechápala. Nelituju ničeho. Nic nepopírám ani nezlehčuju. Jen u? nic nevidím. Jen?e to přesahující zůstává skrytý nám smrtelníkům, kteří jsme verzichtovali na cítění a u? jen pře?íváme.

A přesto pořád věřím, ?e lidi jsou v jádru dobrý.

28/01/2008 @ 19:20 | permalink | komentáře (2)