dětský trauma z du?ený zeleniny, krůtích jater a dr??kový polívky

Pokud v Česku, tak jedině v Praze. Čím? se v očích mnohých samozřejmě deklasuju.
Jsem tady čtyři tejdny v kuse a u? z toho ?ílím. Na?těstí na víkend jedu na chalupu.
?iju tady jednadvacet let v kuse, co mám říkat?! A jsem spokojená.

Osobní aliterace: seicht und stolz (=> saudumm).
Die Leiche liegt im seichten See.

Můj čas na čtení se podle pravidel nepřímý úměrnosti rozděluje mezi tisk a knihy. V posledních dnech nečtu, proto?e se bavím tiskovými zprávami ČRo, fenoménem Facebook dle Guardianu, politickým problémem Belgie nebo článkem o Grassovi, na jeho? čtení jsem se kvůli malé kapacitě sálu nedostala.

Před týdnem jako uzlíček, pohublá ramínka a propadlé tváře, věk přes devadesát a vlasy sůl & pepř. Ztě?ka vzdechne v?echno mě bolí. Bylo mi jí líto. Zavírala oči a upadala do spánku. Dnes umřela.
Nechci zapomenout babiččinu hnědou rádiovku, ha?lerky po kapsách, bublaninu v hliníkový krabici, konej?ivý úsměv, záhony jahod, jabloň se třemi odrůdami plodů a vánoční rybí polívku, kterou nejím.

15/12/2007 @ 18:18 | permalink | komentáře (2)