if you want my future, forget my past

Hovory v noci z pátku na sobotu. Asi tak mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. S různýma lidma, vesměs na stejný téma. A? zará?ející je jejich podobnost (a moje pověrčivost, co se charakteristik dle znamení zvěrokruhu týče) a podobnost jejich role v mým ?ivotě. Nějaký paradoxy v minulosti. A návrh. Mo?ná poměrně slu?nej.

polibek na krk, kočko, a vjet prstama do vlasů.

Dočetla jsem Miláčka. A uva?uju, ?e ho i přes obvyklou (vlastní) omezenost otevřu je?tě jednou. Eichendorff takté? zdolán. Jakmile se Simone de Beauvoir dostala od společenského postavení ?enina k nepohlavnímu rozmno?ování a já po letech letoucích byla nucena skousávat biologické pojmy, dočasně jsem ji odlo?ila. Ve prospěch Eca vtipně se zaobírajícího Dallasem a Spielbergovými filmy. Bonus: na?la jsem ho na seznamu doporučený literatury od paní docentky bo.

Analyzuju Pra?ský ilustrovaný zpravodaj z roku 1924. Baví mě reklamy na Ha?lerky, boty od Bati, rozličné drogistické zbo?í, seznamka, kuriozity ze světa a vůbec z dne?ního pohledu celková pohlavní, kulturní a rasová nekorektnost. Taky se tou?ím dojímat mikádem a Charlie Chaplinem! Ne, ne, dneska u? jsme totálně jinde. Pravda, někdo mo?ná ne.

Sind wir nicht verfluchte Hunde und lecken die Schuhe, wenn sie uns stoßen? (Eichendorff)

02/12/2007 @ 18:16 | permalink | komentáře (4)