máte ve třídě nějaký ?prty? my jo.

Sobota mi děsně zvedla náladu. Nejdřív výstava Grete Popper v Obecním domě. Praha byla ve 20. letech děsně kouzelná, anebo byla paní Grete fotografkou tvořící ve svých obrázcích kouzelně vypadající fikci.
Večer koncert The Robocop Kraus. Nejlep?í mnou nav?tívený koncert od Frequency (půlka srpna). Tě?ilo mě mno?ství lidí, co při?lo - a svým způsobem i jejich slo?ení, spousta cizinců, klasika. A přiznávám, na Sedmičce jsem byla poprvé a jo, dobrej pajzlík, fakt ándrgraund, ?ádná vyfintěná Akropole, ?ádnej industriální Abaton nebo disko Lucerna Bar.

A v pondělí po ránu zase ?kolní realita. A pěnící Lenka nad chováním jednoho z na?ich spolu?áků (jo, vlastně kolegů...), já u? si pomalu zvykám. Na gymplu jsme nikdy neměli ?ádnýho pořádnýho ?prta, kterej by byl vnitřně motivovanej se hlásit a ?plhat. Tak?e teď to stojí za to. V?echno vim, v?echno znám, v?ude jsem byl, vím to líp ne? ty...
První den ve ?kole jsem byla z čehosi zmatená, ptala jsem se na něco a jeho odpověď mě teda srazila na kolena: To neví?, jo? a pohrdavě dodal: Tys nebyla na tom uvítacím výletě, co? No nebyla, tak?e jsem tím znevýhodněná na celou dobu studia, jasně.
Jen?e tyhle projevy milého chlapce onou epizodkou neskončily. Na v?ech seminářích se hlásí dřív, ne? profesor vůbec dořekne otázku, předná?ejícím přizvukuje co nejzřetelněj?ím kýváním hlavy a sem tam je sly?et i jakési jo, jo, jo. Vrcholem bylo, kdy? jsme v pátek četli jakousi barokní básničku ve ?vabachu (takový to starý německý písmo, který zru?il teprve Hitler), a té slečně, která četla, to moc ne?lo. Milý chlapec začal číst simultánně s ní, ani? by ho profesor vyvolal. Neomalenost.
Dneska jsem si dala předsevzetí o stírání milého chlapce, kdykoliv k tomu bude příle?itost. Jsem naivní? Má to cenu?

30/10/2006 @ 21:52 | permalink | komentáře (14)