nejít a? na dřeň - balit, halit, kalit

Pochopila jsem, jak otravný je přihlí?ení proklamovaný domácnosti ve středu zájmu. A taky chápu, jakou ?ena cítí potřebu se o to svoje / toho svýho starat. Dneska jsme na tohle téma navázali na feministickym semináři; vyjímečně ne s paní docentkou, ale s bývalou ?éfredaktorkou jednoho lifestylového magazínu. Nechala nás diskutovat a jen na?e projevy usměrňovala. Ten seminář se mi hodně líbil. A zároveň jsem ztratila iluze i cílových skupinách ?enských a mu?ských časopisů.

Začala jsem číst Pavla Brycze - v některých okam?icích se v neúprosnosti a v ledabylym ?okování blí?í Komárkovi. Anebo jsem prostě přecitlivělá a věcí venkovských neznalá. Jak bych ale mohla, holčička ze spořádaný městský rodiny, pro ní? zůstalo dobrodru?ství dětí ulice v?dycky jenom snem. Stejně jako vra?dy slepic, králíků atp.

A ?kola nemá prachy. Jen?e jsem včera v Celetný potkala dodávku nějaký cateringový firmy, kterak ze svých útrob plive krabice plný jídla. Raut. Dneska v novinách psali, ?e pan prezident jmenoval 87 nových profesorů. Aha.

Začít ve snaze o flexibilitu odhazovat to, co nás svým způsobem charakterizuje. Ztrácet zájem o v?echno, cítit potřebu mít víc času pro sebe a chtít uniknout svázanosti, ale zároveň pochybovat o správnosti rozhodnutí.

Proč jen se na nic netě?ím. A stačila by mi nějaká malichernost. Doháním to čokoládou na vaření v pozdních hodinách. A stejně plavu v kalhotech a stě?uju si, jak mě tvrdej povrch vsedě tlačí do zadku. Příčítám to prá?kům na ?títnou ?lázu.

Neuanfang ist eine Lüge, denn die Vergangenheit tragen wir mit / in uns, obwohl verborgen. Ich habe gelernt das zu verraten, was ich früher nie sagen würde. Vielleicht war's doch nicht recht. Man sollte die Grenze wieder erkennen und aufbauen.

06/11/2007 @ 19:24 | permalink | komentáře (9)