And I could be your favorite girl...

Inspirovaná protiřečícím si dufem jsem dneska v 9.00 naklusala do knihovny pro Základy mu?ského ?ovinismu. Rovnou jsem z police sebrala i druhý díl. V 9.10 u? jsem seděla na semináři. Začtená. Mám-li to brát jako humoristické dílko, fajn. Mám-li to brát vá?ně... ech. (krávo jedna frigidní!) V prvním díle jsem je?tě na?la několik pasá?í k zamy?lení, druhý u? je přehlídkou plivání a zahořklosti. Stále znova si protiřečí - a nejvíc v otázkách zásadních. Vyčítá iracionalitu, a přitom právě tu tak opěvuje. Sport je téma, móda je plytkost (D&G nejsou Chlapi, ?e...). Kultura je neprogram, sezení v hospodě program. Chce po ?eně vy??í hodnoty, ačkoliv Nobelpreisträgerinnen jsou taky ?patný, ale přitom ji implicitně staví k plotně. Anebo vlastně ne, kdy? si na večeři mů?e zajít do restaurace - a im Endeffekt to bude výhodněj?í?

Die Weiber haben nicht interessant zu sein, sondern angenehm. (A. Schnitzler - Liebelei)

Odpoledne jsem mezi dnes vrácené knihy naklusala pro Candide.

Včera mi pípla sms od Juna: Ahoj. Pisu jen proto, ze si kratim cas v buse zkoumanim tel. seznamu a premyslenim, kdo jsou vubec nekteri lide z minulosti, az jsem narazil na jmeno lucinka. A ty uz jsi pritom davno lucka :) pobavilo me to, v dobrem smyslu. A pze nemam co delat, tak jsem ti o tom napsal. Mej se, ahoj :)
Hm. Moc bolelo, kdy? se namísto obvyklého Lucí ozvalo Lucko...

Bedienuju se na popkultuře.

23/10/2007 @ 20:16 | permalink | komentáře (9)