Asi na tebe mám v přímým kontaktu docela vliv...? Ty na mě taky.

Udělala jsem rozbor vlastních textů. Jak bych mohla vyznívat epicky, kdy? v mém projevu tak nápadně absentují slovesa?! Ani to mě v?ak nedonutilo vzdát se pohrávání si s my?lenkou jednou se nějakou formou psaní ?ivit. U?ivit.

Najdi si někoho na rozptyl, aspoň na pár dní... versus Neboj se zůstat aspoň chvíli sám. Neposílej messages těm, kdo jsou zrovna online, kdy? myslí? na u?ivatele currenty not available. Neubli?uj sobě, ani jim. Počkej, (o)n/a zas bude free for chat.

Karásek ze Lvovic vol. 2: Obklopiti se samotou. Osamotniti sen. Nemíti nic dra??ím nad vlastní nitro. (...) Zvítěziti nad ?ádostmi těla... Ponořiti se v melancholii nad vlastním nitrem... V rozru?enosti nervů najíti stálé, ale jemné chvění. Ano, vrátiti důvěru sám sobě... (...) Nebo? drama je v nás samých a v nás samých musí také býti rozře?eno... (...) pokrýti svůj ?ivot zapomenutím (...) ?íti jediný ?ivot. ?íti v jediné my?lence, v jediném citu. Ne jako on, míti ?ivot roztří?těn na deset, dvacet ?ivotů... (hm, skoro jako náborový letáky nějaký sekty)
A zase ta svatá Tereza v extatickém zhroucení... a karmelitánky, mylně zvané barnabitky, urputně objímající Jeho Nahotu. Asi jsem se dobrala originálu. Vlastně Prahu vůbec neznám.
Karásek na mě ve stavu rozháranosti du?e dělá nebývalý dojem. Působí toti? i tam, kde to asi nezamý?lel. Jeho hrdina jako jeden z prvních emo-boys na světě?

Objevuju Gmail chat. Big Google is watching you, jak pí?ou včerej?í FAZ.

23/09/2007 @ 19:01 | permalink | komentáře (3)