obrandovaný adidasky jako pracovní obuv

propojovat všechny svoje světy. objímat je v okamžicích tenze. a přesto přenechávat roli vychovatelky jiným. s radostí. protože navádět chlapečky mě fakt nebaví.

po třetím víkendu doma jsem už z módu víkendu na lucku byla fakt unavená. kdo by to byl kdy řekl. ale zato mám přečtený snad všechny wiki články byť jen zlehka se dotýkající balkánské tématiky. a pár desítek stránek The Balkans. a získaný přesvědčení, jak strašně dobře je, že tuhle knížku, kterou jsem pojala za svou léta páně 2016, čtu až teď - po všech (loňských) balkánských výletech.

alespoň pro jeden večer jsem zdvojnásobila počet berlínských kluků, s nimiž má smysl trávit čas. a bylo to velice osvěžující. linka rudého telefonu byla zavedena i do Pekingu. // prej jestli nepotřebujeme scum mastera. no tak určitě. v kanceláři s výhledem na Fernsehturm rozhodně. // protože cílem nebude napojit se na stávající systém, ale vytvořit novej na míru. a na to potřebuješ dream team, žádný drama queens.

a taky nahatý kotníčky. stejně jako to nosej moje o deset let mladší kolegyně.

13/02/2020 @ 20:36 | permalink | komentáře (0)